Co se týká popularity, má již moruše největší slávu asi za sebou. Před stovkami let byla rozšířena po celé Evropě a těšila se velké oblibě nejen coby sladká pochoutka, ale také jako krmná stanice pro bource morušového, z jehož kuklí se vyrábělo hedvábí. Dále se používala v léčitelství a na barvení vín, rozemleté pak sloužili coby mouka.
V současnosti se sice už nejedná o příliš oblíbenou plodinu, ale sem tam nějaký ten strom ještě najdeme i u nás. Kvést začíná začátkem května, opiluje se větrem, je nenáročná na půdu a roste velmi rychle. To je možná také důvod, proč snadno přežila svou „dobu zatracení“. S módou zdravé stravy se ale tento zvláštně až exoticky vyhlížející strom (někdy také keř), začíná zase vracet. A je to dobře, jedná se totiž o nenáročnou rostlinu, která přežije i značná poškození či mrazy, je zdravá a přitom skvěle chutná.
Za dobu své existence se vypěstovala řada druhů a kultivarů. Nám nejznámější je moruše bílá (morus alba) pocházející z Asie a plodící bílé až narůžovělé sladké plody. Další známe jsou ty s přídomkem červená (morus rubra) s nakyslými plody z Ameriky a černá (morus nigra) s lahodnými fialovými plody původem rovněž z Asie. Neznámý původ má moruše trnavská (morus trnaviensis) s tmavě červenými plody sladkokyselé chuti. U nás můžeme pěstovat moruši bílou či trnavskou.
Plody obsahují mnoho vitamínů (zejména C, E a skupiny B), pektiny, karoten, organické kyseliny a minerální látky (fosfor, draslík, křemík, železo, hořčík, vápník). Lze je konzumovat jen tak samotné nebo si z nich vyrobit šťávy, sirupy, kompoty, marmelády či víno. Jejich účinky jsou mírně léčivé – pomáhá při bolestech v krku a při vyprazdňování. Sušenými plody pak lze nahradit cukr.
Připravit si z ní lze například zmrzlinu, když k ní přimícháme mléko, smetanu, žloutky a cukr. Hodí se také k přípravě slaných pokrmů, například kuřete. Na pánvi rozehřejete olej, osmahnete na něm cibuli, přidáte kuře pomazané směsí tymiánu a soli, stlumíte plamen, osolíte, přidáte zavařené moruše, ocet a pepř, promícháte a dusíte do měkka. Když už je řeč o kompotu, i ten si můžete připravit doma: plody jednoduše zalijete horkým nálevem z vody a cukru, nakonec přidáte kyselinu citronovou a sterilujete při 85 °C.
